26. května 2015

Jak se rodí mise k Europě


   Dnes agentura NASA oznámila vítěze veřejné soutěže o umístění vědeckých přístrojů na kosmické sondě, která zamíří v polovině dvacátých let zkoumat podmínky, strukturu a vlastnosti světa skrývajícího slaný oceán mohutnější, než všechna pozemská vodstva dohromady - k Jupiterově měsíci Europa

   Taková mise vyžaduje dlouhou a důkladnou přípravu, proto, byť dnešním dnem prakticky počal vývoj vědeckého vybavení sondy, ta odstartuje nejdříve za deset let, pravděpodobně i později. S cestou k Jupiteru a dobou potřebnou na sběr a zpracování dat se dnes vybrané vědecké týmy dočkají výsledků své práce někdy ve třicátých letech. Pro dlouhou pouť za poznáním bylo vybráno devět přístrojů na jejichž vývoj bude v následujících třech letech uvolněno $110 miliónů:

Plasma Instrument for Magnetic Sounding (PIMS) -- principal investigator Dr. Joseph Westlake of Johns Hopkins Applied Physics Laboratory (APL), Laurel, Maryland. Tento přístroj funguje ve spojení s magnetometrem a je klíčový pro určení tloušťky ledové krusty, hloubky oceánu pod ní a jeho salinity.
 
Interior Characterization of Europa using Magnetometry (ICEMAG) -- principal investigator Dr. Carol Raymond of NASA’s Jet Propulsion Laboratory (JPL), Pasadena, California. Magnetometr samozřejmě měří magnetické pole kolem Europy. Ve spojení s přístrojem PIMS měří rozložení, hloubku a salinitu podpovrchového oceánu.

Mapping Imaging Spectrometer for Europa (MISE) -- principal investigator Dr. Diana Blaney of JPL. Spektrometr prozkoumá složení Europy, určí a zmapuje rozložení organických látek, solí, kyselin, skupenství vody a dalších materiálů pro určení obyvatelnosti oceánu.

Europa Imaging System (EIS) -- principal investigator Dr. Elizabeth Turtle of APL. Širokoúhlá a úzkoúhlá kamera zmapují většinu povrchu Europy s rozlišením kolem 50 m a některé oblasti dokonce s rozlišením ještě 100x vyšším.

Radar for Europa Assessment and Sounding: Ocean to Near-surface (REASON) -- principal investigator Dr. Donald Blankenship of the University of Texas, Austin. Dvoufrekvenční radar, který důkladně zmapuje vnitřní strukturu ledové krusty od povrchu k oceánu.

Europa Thermal Emission Imaging System (E-THEMIS) -- principal investigator Dr. Philip Christensen of Arizona State University, Tempe. "Detektor tepla" vytvoří teplotní mapu Europy, aby odhalil případná aktivní místa (výtrysky, průduchy, ...) a doplnil znalosti o vlastnostech povrchu.

MAss SPectrometer for Planetary EXploration/Europa (MASPEX) -- principal investigator Dr. Jack (Hunter) Waite of the Southwest Research Institute (SwRI), San Antonio. Zaměří se na extrémně řídkou atmosféru a materiál unikající z Europy do prostoru, čímž přispěje k poznání o složení povrchu i vnitřního oceánu.

Ultraviolet Spectrograph/Europa (UVS) -- principal investigator Dr. Kurt Retherford of SwRI. UV spektrograf bude hledat výtrysky vody a zkoumat složení a dynamiku tenoučké atmosféry.

SUrface Dust Mass Analyzer (SUDA) -- principal investigator Dr. Sascha Kempf of the University of Colorado, Boulder. Zaměří se na analýzu pevných částic kolem Europy a umožní sběr vzorků při průletu sondy případnými výtrysky. Přímo se tak "dotkne" materiálu z útrob tohoto fascinujícího měsíce.

14. května 2015

Klenoty Hladoleta


   Hladolet je staročeský název pro druhou největší planetu Sluneční soustavy. Prstenci ozdobený Saturn ve své gravitační náruči třímá kolekci vzácných šperků v podobě rozličných měsíců. Do tohoto fascinujícího klenotnictví vzdálených světů můžeme nahlížet prostřednictvím americké sondy Cassini, která se nyní opět pohybuje po dráze, kdy při každém oběhu kolem Saturnu potkává hned několik těchto drahokamů.

   Následující obrázky byly pořízeny začátkem května během 215. obletu Saturnu družicí Cassini:

Rozdrásaná polokoule měsíce Dione je ukázkovým příkladem dramatických geologických procesů,  které v minulosti běsnily v Saturnově systému. Stovky kilometrů dlouhým prasklinám v Dionině ledové kůře se v angličtině říká wisps, 'cáry'. Zdalipak jsou vytvořeny tektonickými pohyby, obřím impaktem, slapovým namáháním, termodynamickými procesy či úplně jinak zůstává k vyzkoumání budoucím robotům a jednou třeba i lidským posádkám, které k těmto exotickým světům vyrazí.


Ačkoli Slunce na tomto snímku osvětluje pouze tenký srpek měsíce Tethys s obří dopadovou pánví Odysseus vlevo nahoře, je krásně vidět, jak paprsky odražené od Saturnu nasvěcují i tmavou polokouli měsíce. Podobný efekt znají pozorovatelé pozemské oblohy jako tzv. popelavý svit Měsíce.


   Zdá se, že Tethys i Dione jsou kromě her světla a stínu dnes už jen mrtvými tělesy. To se však rapidně mění, pokud se posuneme k největšímu ze Saturnových svěřenců...
Majestátný Titan je totiž jediným měsícem v celé Sluneční soustavě s hustou atmosférou. Už to přináší na tento mimozemský svět mnoho akce v podobě počasí. Poryvy větrů unášejí lehčí materiál, metanové mraky zajišťují kapalinový cyklus. To dohromady způsobuje erozi a přetváření krajiny. Atmosféra je "nafouknutá" stovky kilometrů vysoko a u povrchu je o polovinu vyšší tlak než na Zemi. Zdá se, že Titan postihují vydatné bouře a nad jižním pólem byl pozorován obří atmosférický vír. Celé dění navíc podléhá sezónním změnám, jelikož Saturnův systém zažívá střídání ročních období. To vše činí měsíc Titan jednou z nejlákavějších destinací lidského průzkumu.


   Přesto se mezi Saturnovými klenoty nachází jedno snad ještě úžasnější místo! Miniaturní Enceladus svými polárními gejzíry usadil do židle nejednoho planetologa. Počasí je jedna věc, ale skutečná probíhající geologická aktivita otevírá rozsáhlé spektrum zajímavých možností a poskytuje ke studiu dynamický přírodní sytém se svými zákonitostmi a unikátními projevy. A jelikož výtrysky vody, minerálů a organických látek z jižního Enceladova pólu ukazují na existenci podpovrchového oceánu, stal se tento malý ledový svět horkým kandidátem pro hledání mimozemského života. Protože kde je voda, tam vždy něco žije...


Processed by: Eli Bonora