Trpasličí planeta Ceres nám prostřednictvím družice Dawn postupně odkrývá detaily o svém složení, vnitřní struktuře i historii. Dnes se zaměříme na doposud jediné místo na povrchu Cerery, kde byla spektroskopicky potvrzena přítomnost molekul H2O, na kráter Oxo.
Oxo je malý světlý kráter ležící skoro přesně na nultém poledníku Cerery 42° severně od jejího rovníku. Pojmenován je, jak jinak, po bohu zemědělství - tentokrát z afro-brazilského pantheonu Yoruba.
 |
| Kráter Oxo (v kroužku) na globálním snímku Ceres v jemných barvách. Větší světlý kráter vpravo je Haulani. Dole u okraje disku vyčnívá hora Ahuna. Snímek byl vyfocen 4.5.2015 z výšky 13 642 km. NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA/Justin Cowart |
Na detailnějších snímcích je vidět zajímavá prohlubeň nebo sesuv hned vedle kráteru. Tady jsou dva snímky focené z různého úhlu z výšky 1 470 km s rozlišením 140 metrů:
 |
| NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA - PIA19907 & PIA20136 |
Ještě větší detaily se ukázaly na snímcích z finální nejnižší orbity pouhých 385 km nad povrchem, kde už náš robotický průzkumník Dawn zůstane. Rozlišení se pohybuje kolem 35 m/pix, takže lze podrobně zkoumat morfologii kráteru a jeho okolí:
 |
| NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA |
Průměr samotného kráteru Oxo je deset kilometrů. Leží v oblasti hustě poseté mnohem staršími krátery v nízko položené krajině pod topografickým průměrem Cerery (nízká 'nadmořská' výška). V kráteru byly dokonce pozorovány mlhy! Jediné další místo, kde byla na Ceres vidět mlžná vrstva, je kráter Occator se známými světlými skvrnami.
Kráter Oxo si můžeme rozčlenit na čtyři základní geomorfologické prvky:
 |
| NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA |
Zhruba 25 kilometrů okolo kráteru je rozprsknutý materiál vyvržený při impaktu (žlutě). Tento pokryv a světle pruhovaná stěna kráteru (modře) se spektroskopicky i fotometricky liší od okolního terénu. Jejich světlý materiál je druhým nejjasnějším místem na celé Ceres - vyšší albedo mají opět pouze skvrny v kráteru Occator.
Další geologickou jednotkou je hladké dno kráteru (červeně), pravděpodobně vyplněné taveninou vzniklou při impaktu a místy pokryté hroudami materiálu sesunutého dovnitř ze strmých stěn. Neobvyklá terasa (zeleně) vypadá dokonce ještě hladší než dno kráteru. Je v ní ale stále vidět pokleslý val kráteru, takže zde muselo dojít k nějakému sesuvu nebo dokonce propadu půdy. Přesný mechanismus vzniku terasy je potřeba ještě vymodelovat.
Celá formace kráteru Oxo je jedním z nejmladších terénů na Ceres. Jelikož samotný kráter ani okolní ejekta nejsou překryty novějšími dopady těles ani jinými útvary, jedná se o jeden z posledních impaktů, které tato trpasličí planeta zažila.
Na závěr je tady snímek, který krásně ukazuje, jak je povrch Cerery ve skutečnosti tmavý. Fotka byla pořízena s RGB filtry, zachycuje tedy scénu tak, jak bychom ji mohli vidět vlastníma očima, akorát barvy byly trochu zvýrazněny. Světlé odstíny kráteru Oxo opět svědčí pro jeho nízké stáří, protože materiály na povrchu těles Sluneční soustavy běžně mají tendenci vlivem interakcí se slunečním větrem a vlivem dopadů mikrometeoritů tmavnout do hněda:
 | |
|
Žádné komentáře:
Okomentovat