Když už jsme se v předchozím článku zabývali tělesy, jejichž mapy na konci příštího roku přibudou do encyklopedie vědění o Sluneční soustavě, měli bychom zmínit ještě jeden objekt, jehož snímky budou zdobit všechny jistě nejen astronomické weby pouhých pár měsíců poté. Bude to totiž objekt, jemuž podobný jsme dosud neměli možnost spatřit - vzdálená planetka číslo 486958, která čeká nejen na neobyčejnou návštěvu ze Země, ale dokonce i na formální pojmenování, nazývaná prozatím dle data jejího objevu '2014 MU69'.
Planetka MU69 je totiž další 'zastávkou' slavné sondy New Horizons, která nám jako první ukázala, zač je toho Pluto ☺. New Horizons pochopitelně nemůže zastavovat, neboť sviští setrvačností ven ze Sluneční soustavy. Nicméně stejně jako kolem Pluta proletí tato americká sonda poblíž planetky MU69 a nashromáždí co možná nejvíce unikátních dat, která pak bude v následujících měsících odesílat dychtivým astronomům na jejich vzdálenou modrou planetu.
Ačkoli byla New Horizons od začátku projektována tak, aby mohla po Plutu navštívit další objekt(y), nebyl pro ni žádný další cíl znám až do roku 2014. Tehdy se povolal na pomoc Hubbleův teleskop, kterému se záhy podařilo zachytit hned dva pro sondu potenciálně dosažitelné cíle. Jeden z nich byl tedy vybrán a série šikovných manévrů nasměrovala sondu k blízkému setkání, k němuž dojde na Nový rok 2019.
Obíhajíc šest a půl miliardy kilometrů od Slunce se MU69 pravděpodobně na dlouho stane nejvzdálenějším zblízka prozkoumaným tělesem. Planetka svými orbitálními parametry zapadá do klasické populace chladných objektů Kuiperova pásu. Její dráha má tedy poměrně malou excentricitu i sklon k ekliptice a je jen málo ovlivňována Neptunem. Jeden oběh kolem Slunce trvá MU69 skoro 296 let. Takovým objektům se někdy říká cubewano [kjůbívano] a předpokládá se, že představují jedny z nejprimitivnějších pozůstatků formování Sluneční soustavy, jelikož nikdy nebyly součástí většího tělesa, ani se nepřiblížily ke Slunci, jako třeba komety, které jsou v perihelu slunečním žárem pravidelně přeměňovány. Velikost planetky MU69 se odhaduje zhruba do čtyřiceti kilometrů a její spektrum naznačuje červené zbarvení. To je prozatím asi tak vše, co o tomto vzdáleném mini-světě víme.
Planetka MU69 je totiž další 'zastávkou' slavné sondy New Horizons, která nám jako první ukázala, zač je toho Pluto ☺. New Horizons pochopitelně nemůže zastavovat, neboť sviští setrvačností ven ze Sluneční soustavy. Nicméně stejně jako kolem Pluta proletí tato americká sonda poblíž planetky MU69 a nashromáždí co možná nejvíce unikátních dat, která pak bude v následujících měsících odesílat dychtivým astronomům na jejich vzdálenou modrou planetu.
 |
| NASA |
Ačkoli byla New Horizons od začátku projektována tak, aby mohla po Plutu navštívit další objekt(y), nebyl pro ni žádný další cíl znám až do roku 2014. Tehdy se povolal na pomoc Hubbleův teleskop, kterému se záhy podařilo zachytit hned dva pro sondu potenciálně dosažitelné cíle. Jeden z nich byl tedy vybrán a série šikovných manévrů nasměrovala sondu k blízkému setkání, k němuž dojde na Nový rok 2019.
 |
| NASA |
Obíhajíc šest a půl miliardy kilometrů od Slunce se MU69 pravděpodobně na dlouho stane nejvzdálenějším zblízka prozkoumaným tělesem. Planetka svými orbitálními parametry zapadá do klasické populace chladných objektů Kuiperova pásu. Její dráha má tedy poměrně malou excentricitu i sklon k ekliptice a je jen málo ovlivňována Neptunem. Jeden oběh kolem Slunce trvá MU69 skoro 296 let. Takovým objektům se někdy říká cubewano [kjůbívano] a předpokládá se, že představují jedny z nejprimitivnějších pozůstatků formování Sluneční soustavy, jelikož nikdy nebyly součástí většího tělesa, ani se nepřiblížily ke Slunci, jako třeba komety, které jsou v perihelu slunečním žárem pravidelně přeměňovány. Velikost planetky MU69 se odhaduje zhruba do čtyřiceti kilometrů a její spektrum naznačuje červené zbarvení. To je prozatím asi tak vše, co o tomto vzdáleném mini-světě víme.
 |
| NASA / ESA / SwRI / JHU / APL / New Horizons KBO Search Team |
To se ovšem změní dokonce ještě dříve, než k planetce sonda New Horizons dorazí! Astronomové totiž přichystali rozsáhlou pozorovací kampaň, při které rozmisťují desítky dalekohledů napříč kontinenty, aby zachytili zákryt vzdálené hvězdy planetkou MU69 z co možná nejvíce různých úhlů. První ze série očekávaných zákrytů proběhl 3. června a pozorovatelé hlásí díky dobrému plánování a přívětivému počasí tisíce nasbíraných snímků ze stanovišť v Argentině i v Jižní Africe.
 |
| Oblast viditelnosti zákrytu vzdálené hvězdy planetkou 2014 MU69 3. června 2017 Map courtesy of M. Buie and S. Porter of SwRI |
Zpracování nashromážděných dat právě probíhá stejně jako příprava na další dvě okultace, které proběhnou 10. respektive 17. července. Do pozorování první z nich se kromě mnoha týmů na zemi zapojí i vzdušná observatoř SOFIA, což je infračervený dalekohled létající v upraveném Boeingu 747SP nad nejhustšími, vodní parou nasycenými vrstvami atmosféry, které většinu infračerveného záření pohlcují. Dvou sekundový přechod MU69 před vzdálenou hvězdou může při dostatku pozorování prozradit zásadní informace pro plánování blízkého průletu. Zejména upřesní rozměry i tvar planetky, pomůže určit odrazivost jejího povrchu nebo odhalí množství prachu v jejím okolí či případné obíhající měsíčky nebo dokonce prstence. Kombinace dat by pak mohla něco napovědět i o rotaci planetky a některých jejích dalších vlastnostech.
Nechme se překvapit, co z těchto prchavých událostí astronomové 'vyždímají' a těšme se na přidání dalšího objektu mezi zblízka spatřené světy. Možná toho nejvzdálenějšího, který v našich životech uvidíme!
Žádné komentáře:
Okomentovat