25. července 2015

Charon v barvách


   Průzkum měsíců Pluta je takový bonus z průletu kolem této trpasličí planety. Největší z pěti plutových měsíců je Charon. Jako jediný z nich je zakulacený vlastní gravitací a vzhledem ke svým rozměrům tvoří s Plutem binární systém, tedy dvě tělesa obíhající kolem společného těžiště, spíše než klasický systém planeta-měsíc. Kolem dvojice Pluto-Charon pak ve větší vzdálenosti obíhají čtyři další měsíčky, ty už jsou ale jen velkými ledovými skálami na rozdíl od planetárního charakteru Charona.

   Následující dva snímky zachycují Charon v přirozených a ve zvýrazněných barvách:
Spektakulární pohled na Charon ve více méně přirozených barvách. Na první pohled zaujme tmavá polární čepička. Není ještě jasné, jestli jde o tmavou vrstvu mladšího materiálu usazenou na jinak světlém povrchu, nebo naopak o odhalený starý tmavý povrch pod světlou kůrou. Toto bude rozřešeno, jakmile sonda New Horizons odešle na Zemi naměřená topografická data.
Credit: NASA/JHUAPL/SwRI
Přiřazení barev vlnovým délkám, které lidské oko normálně nevidí, ukáže variabilitu povrchových materiálů. Pozoruhodná je i geologie měsíce: Vidíme útes táhnoucí se přes celou polokouli, který navíc jakoby odděluje hrubší povrch na severu a hladší na jihu. Na pravém okraji se pak do Charona zakusuje kaňon hluboký až 10 kilometrů.
Credit: NASA/JHUAPL/SwRI

   A zde je rodinný portrét Pluta, Charona a měsíčků Nix a Hydra (fotky zbylých dvou měsíčků zatím nejsou na Zemi). Je zachováno měřítko vzájemných velikostí, nikoli ovšem vzdáleností:
Většina povrchu Pluta je evidentně mladší, než povrch Charona, i ten ale nepochybně prošel obdobím geologické aktivity, jelikož nikdy nepřeměněná tělesa bývají krátery zcela posetá. Na Charonu sice vidíme množství kráterů, ale stejně tak i hladký povrch a jiné geologické formace neimpaktního charakteru.

   Pohled na proměny Plutova systému během věků nám snad upřesní podrobnější snímky malých měsíčků. Tak malá tělesa totiž geologické transformaci většinou nepodléhají, a tak míra a podoba kráterování jejich povrchů značně vyjasní naše představy o poměrech v ledových oblastech Soustavy, kde kromě Pluta obíhají stovky a tisíce dalších (menších) objektů dohromady tvořící rozsáhlý Kuiperův pás.

   Nejlepší zatím dostupné snímky měsíčků toho ale v otázce množství a charakteru kráterů ještě moc neodhalují:
Credit: NASA/JHUAPL/SwRI

Žádné komentáře:

Okomentovat