Dříve dobrodruhové objevovali kontinenty, dnes roboti objevují celé světy

   Nenechte si ujít letošní neopakovatelné události v oblasti poznávání světa kolem nás. Ve skutečnosti hned TŘÍ světů!

   Naše krásná planeta je součástí úžasně stvořené soustavy, která šlape jako hodinový strojek. Zhruba čtyřicítka známých světů tančí kolem Slunce v gravitačním rytmu. Čtyřicet dostatečně velkých, aby je vlastní gravitace zakulatila a rozvrstvila jejich materiál od jádra až ke kůře nebo dokonce atmosféře. Čtyřicet unikátních geologických experimentů Matky Přírody. Většinu z nich už zblízka zkoumala alespoň jedna sonda, a tak můžeme žasnout nad jejich krásou a komplexitou. Z posledních několika málo těch, které jsou pro nás stále ještě jen světelnými body, pohybujícími se mezi hvězdami na obloze, budou hned tři letos zmapovány americkými sondami. Poprvé tak spatříme světy, které nikdo dosud neviděl. Zažijeme vkládání jedněch z posledních střípků do základní mozaiky poznání o naší Soustavě. A během našich životů už velmi pravděpodobně nic podobného neproběhne! Další světy jsou taaak daleko...

   Nejenže prozkoumáme nové světy, ale celou novou kategorii těles, o nichž víme pramálo - žádné takové jsme zblízka ještě neviděli. TRPASLIČÍ PLANETY!

   V Hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem je jediné skutečně kulaté těleso. Největší asteroid ve Sluneční soustavě vůbec - Ceres (po řecké bohyni, 2.p.: bez Cerery). Po svém objevu byla považována za planetu. Aby taky ne - má průměr skoro tisíc km a obsahuje třetinu hmotnosti celého Hlavního pásu (Main asteroid belt). Je druhou planetou objevenou astronomy díky dalekohledům, dvacet let po Uranu, padesát let před Neptunem. Dnes jí řadíme mezi trpasličí planety a je jediná svého druhu, která obíhá Slunci blíže než Neptun! Vskutku jedinečný svět. Její ledový povrch, složení, ale i vnitřní strukturu a historii detailně zmapuje družice DAWN, která 6.března vstoupí na její oběžnou dráhu. Jak bude vypadat tento svět? Bude poset krátery, nebo jeho povrch vyhladila aktivní geologie? Obzvlášť zvědaví jsou všichni na neobvykle světlou skvrnu na povrchu, kterou viděl už dříve Hubbleův teleskop. Je to velmi čerstvý kráter? Kryovulkán? Odhalené světlejší podloží? Mimozemská budova? :-)

Doporučuju sledovat toto vlákno, kde nadšenci, astroamatéři, ale i geologové a planetologové diskutují nad nejnovějšími snímky. Je to vzrušující jízda:
Unmanned Spaceflight - Dawn approaches Ceres

Další stránky, kde se vyskytují novinky a aktuality:
NASA - Dawn Spacecraft news
Planetary Society - blogs
Planetary Science Institute
Max Planck Institute

..

   Mezitím ve vzdálených končinách Soustavy rekordní rychlostí už deset let sviští sonda NEW HORIZONS. Odvážný vyslanec lidstva kolem svého cíle proletí 14.července. A bude mít hned dva za cenu jednoho! Objektem zájmu této ambiciózní mise je totiž další trpasličí planeta - Pluto. A není sám - boha podsvětí totiž doprovází převozník Charon a rodinka menších měsíčků. I Pluto byl nejdříve považován za planetu, dokud se nezjistilo, že tak, jako je Ceres největší představitelkou těles Hlavního pásu mezi Marsem a Jupiterem, je Pluto 'jen' největším zástupcem objektů Kuiperova pásu za Neptunem. Na rozdíl od osamocené Cerery má Pluto pět měsíců, ovšem situace je mnohem fantastičtější! Samotné Pluto má průměr kolem 2300 km a jeho největší měsíc Charon má 1200 km. To je jen poloviční poměr! Výsledkem je těžiště systému mimo hlavní těleso a oba objekty tak obíhají kolem pevného bodu v prostoru mezi nimi. Ostatní mnohem menší měsíčky pak rotují na vzdálenějších drahách kolem páru Pluto-Charon. Taková dvojplaneta nemá ve Sluneční soustavě obdoby! Nejvíce se tomu blíží Země s Měsícem, který je vůči Zemi čtvrtinový, ale obíhá těžiště uvnitř zemského pláště. Navíc stejně jako Luna nám ukazuje pouze přivrácenou stranu kvůli své vázané rotaci, chová se tak i Charon. Jenže vázanou rotaci má i samo Pluto! Během šesti a půl pozemského dne se Pluto otočí kolem své osy, stejně tak Charon. A za stejnou dobu oba jednou oběhnou kolem společného těžiště. Tančí tak kolem sebe s upřenými pohledy po eóny neměnných tváří a jejich odvrácené hemisféry nikdy neuzří svého bratra.

   Mohly slapové síly (tidal forces) dramaticky formovat povrch a interiér Pluta a Charona? Co všechno objeví New Horizons? Praskliny v kůře? Gravitačně vyzdvižené monstrózní hory? Gejzíry ze slapově hněteného pláště? Podpovrchový oceán vody? Či dokonce vulkány chrlící roztavenou horninu? Možná naopak odhalíme tělesa geologicky mrtvá. Nikoli však zcela mrtvá. I z pozorování na dálku totiž víme, že Pluto má atmosféru! A ne jen nějakou exosféru s pár molekulami jako mají třeba Merkur nebo náš Měsíc. Pluto má regulérní atmosféru s měřitelným tlakem, větrem, pravděpodobně mraky a obecně počasím. A díky charakteristikám jeho dráhy dokonce i sezónní změny!
Vskutku plnohodnotná planeta! Byť trpasličí :-)

..

Sledujte tyto úžasné sondy a jejich dech beroucí mise za tajemstvími nejpočetnější skupiny planet v naší Soustavě - Trpaslíků. Něco takového už nezažijeme!